Bodie (Boyd z Devonu)

Anetka s Deniskou se rozhodly pořádat už 9. ročník těchto závodů a pozvaly si opět mě jako rozhodčí na poslušnost pro kategorie štěňat a pokročilých. Zvaly mě už před Vánocemi a já jsem na to kývla. Takže když se pak na stejné datum kupily další a další zajímavé závody, na které bych byla bývala jela, tak jsem vždycky jenom smutně polkla. Loni jsem holkám na poslední chvíli účast odřekla, takže letos to už nepřipadalo v úvahu.

V pátek večer jsme přijeli k našim a v sobotu ráno jsme museli vstávat už v šest hodin, abychom stihli dorazit včas. Měla jsem pro holky nachystané nějaké ceny, které mi zbyly ještě od předloňska, tak jsme to chtěly nějak pořešit. Samozřejmě jsem nakonec zjistila, že mi chybí jedna cena pro poslušnost pokročilých, ale naštěstí mi přebývala jedna cena ze štěňat. Pavlík si zapomněl foťák na verandě. Já jsem si zapomněla vzít náhradní ceny a kraťasy. No ale teď k našim výkonům.

Na poslušnost do kategorie zkouškařů jsem nastupovala poté, co jsem posoudila štěňata a pokročilé. Byly tam samé zajímavé cviky.

1. Přivolání za pochodu k noze - To jsem s Bodiem ani netrénovala, ale krásně odešel a pak se krásně přiřadil, akorát potom začal čuchat na zemi, tak jsem musela dávat druhý povel „k noze“.

2. Ovladatelnost bez vodítka - Slušné, obraty dělal hezky, dokonce i čelem vzad udělal pěkně.

3. Sedni - lehni - staň u nohy bez vodítka - Na vstaň jsem mu rukou pomohla, neb to stále ještě neumíme, jinak hezké.

4. Obraty u nohy bez vodítka - Pěkně se přiřazoval, jenom u čelem vzad skončil trochu nakřivo.

5. Odložení za pochodu do lehu s přivoláním - No, nelehnul si. Chúdě malé zmatené si napůl sedlo. Ale na přivolání přišel.

6. Za pochodu odložení ve stoje - S povelem „stůj“ jsem mu rukou pomohla, ale stál hezky celou dobu, jenom jak jsem ho obcházela, tak se trošku pohnul.

7. Překážka jedním směrem - Hezké, akorát pak to přiřazení mohlo být rychlejší.

8. Párkové odložení - Tak tohle bylo zajímavé: pes se položil předníma nohama k tyčce, paní rozhodčí před něho položila 4 kousky párku, zatím psovod mohl dát jakýkoli zakazovací povel, pak psovod odešel asi na 10 kroků. Bodie ležel, větřil a na párky se ani nepodíval :-)

Moc jsem ho pochválila. No a pak se rovnou vyhlašovala poslušnost, my jsme s Bobšem skončili zcela nečekaně druzí (z asi 14) s 71 body z 80! Celkově ta jeho poslušnost byla veselá a ochotná, akorát si mezi cvikama jednou zaběhl pro hračku, kterou jsem odložila bokem :-)

Následovalo agility, parkury pokročilým stavěl Zdeňa Lukovics. Po dvoutýdenní skokové gymnastice (teda bez tréninků) jsem byla zvědavá, jak se prtě popere s parkurem. Nejdřív jsme běželi agility. V parkuru byl kruh (ten, o který se prcek na jaře na závodech přerazil), ale nebyla tam houpačka ani slalom, a byla tam jedna techničtější část a pastička s tunelem. Popasovali jsme se s tím dobře, jenomže Bodie jednu tyčku shodil. Druhý parkur, jumping, jsme beželi až jako poslední kategorie. Původně zařazený kruh ještě po prohlídce vyměnili za normální skočku, protože byl v podivném úhlu. Tady už bylo pastiček víc, a taky slalom. Na jedné překážce jsem musela hodně křičet: po vyběhnutí z tunelu jsem ho stahovala zezadu k sobě, ale prcek už byl hodně rozběhnutý. Naštěstí jsem ho uřvala. No a potom mi shodil asi třetí tyčku od konce. Ale vzhledem k tomu, že jsme zvládli i pastičku, kdy cílová překážka byla hned vedle tunelu, tak jsme se radovali. Vyhlašování bylo dlouhé, hodnotily se každý běh zvlášť a součet u celkem 8 kategorií. Bodie byl v pokročilých small ve všech třech případech na 3. místě, a to v obou bězích s jednou chybou a druhým nejlepším časem. Nutno podotknout, že celkem nás v té kategorii bylo celých čtyři...

Potom jsem Bodieho rychle učesala a šli jsme se chystat na výstavu. protože to ale v našem kruhu šlo pomalu, stihli jsme předtím ještě handling, který posuzovala Simona Malá (jako obvykle). V předkole jsem se snažila (dělali jsme T), i Bodie, dokonce jsem si konečně zjistila, kolik má pes zubů (!!!). Jenže Simona se mě nakonec ptala na knírače, tak jsem jí vykládala něco o historii, nějaké svoje nápady, pak něco o bílých kníračích a když se mě zeptala, co má znamenat ta zvlněná srst na nohách, tak jsem jí odpověděla, že to tak bývá, když se ten pes předem nevykoupe a nevyfouká do rovna :-X Bylo mi vytknuto, že prcek nemá v postoji přední nohy v zákrytu, tak jsem to pak pečlivě hlídala. Později v semifinále, když nastoupili všichni seniorhandleři, jsem postavila Bobše do postoje a krmila ho párkem, a jak jsem se soustředila, aby stál v postoji, aby mi nesvítilo slunko do očí a aby mi prcek neukousl prst, tak nás Simona úplně zaskočila tím, že oběšla řadu, aniž bysme si jí všimli :-X Pak nás nechala všechny udělat trojúhelník. Potom si vzala mě a Lenku s Eframem (jezevčíkem), že musí udělat rozstřel, tak jsme dělali synchronně L (každá na jednu stranu). Pak jsme si ještě vyměnily psy :-) a dělaly tam a zpět, zase spolu. Efrámek se nechtěl nechat nalákat na párek, ale jak viděl, že panička jde, tak šel taky, já jsem jenom držela vodítko. Zato Lenka to s prckem měla těžší - pořád na ni vrčel :-D Nakonec se teda rozhodla, že mé vystavování bylo o chloupek lepší, a tak jsme v seniorhandlingu byli s Bodiem druzí!

No a poslední disciplína byla výstava. Posuzovala nás Maruška Kubínová, která si teda dávala pořádně záležet - každého psa důkladně prohmatala, prohlídla v klidu i v pohybu a zhodnotila. Ve třídě otevřené (psi s PP) jsme byli se stafordem, flatem, jezevčíkem a borderákem. Staford začal během závodu kulhat, takže se moc v pohybu nepředváděl, nicméně paní rozhodčí se rozhodla na to nebrat ohled, protože to byl opravdu krásný pes (nakonec skončil druhý). Když zkoumala prcka, vychválila mu horní linii, ocásek, úhlení a tak dále, akorát srst se jí zdála trošku měkčí... tak povídám, že je ostříhaný :-D

Posudek: Pejsek správného formátu, krásně modelovaná hlava, výborné zbarvení, měkčí srst, tmavé oko, nůžkový skus, výborná hloubka hrudníku, perfektní hřbetní linie, správně zaúhlený, ocas správně nasazen a nesen, správné chody předních končetin, širší zadní chody, výborné předvedení Ocenění: výborný 1

Ještě jsme počkali na závěrečné soutěže, kdy jsme nastoupili do boje o BIS a po dlouhém chození v kruhu jsme byli umístěni na parádní 5. místo! Dostali jsme pohárek a pytel granulí (5 kg).

Od holek jsem jako rozhodčí dostala velké perníkové srdce (totiž dvě srdce slepená povidly, a nevím, jak to dělají, ale byla úžasně měkoučká a obzvlášť Pavlíkovi moc chutnala) a obálku s drobným finančním obnosem, o kterém se tu nebudu šířit, protože mi to připadá už trochu moc, když jsem vlastně měla zadarmo startovné, pizzu k obědu a ještě jsem jim tam všecko povyhrávala. Jsem spálená.